Inflace

Obecně je inflace vysvětlována jako všeobecný růst cenové hladiny v čase v dané ekonomice. Inflace způsobuje snižování kupní síly peněz jako takových v poměru ke zboží a službám, které za peníze kupujeme. Znamená to tedy, že pokud ekonomiku trápí vysoká míra inflace, tak si toho za peněžní jednotku, tedy jednu korunu, koupíme méně.

Podstatné je si uvědomit, že inflace vede ke zvyšování všech cen ekonomice, nejen cen zboží a služeb. Rostou proto také mzdy, neboť jsou cenou práce, rostou úroky, které jsou cenou kapitálu, a rostou také ceny všech ostatních výrobních faktorů.

Otázka: Jestliže rostou i mzdy, jak je možné, že si toho koupím méně?

Odpověď: Musíme totiž rozlišovat mezi nominální a reálnou hodnotou peněz. Jestliže mzdy vzrostly nominálně např. o pět procent, tedy místo 10 000 korun přijde na váš účet 10 500 korun, pak reálný růst je kvůli vlivu inflace nižší. Uvažujeme-li inflaci ve výši dvou procent, pak mzdy reálně vzrostly o tři procenta. Fyzicky mám k dispozici oněch 10 500 korun, nicméně jejich kupní síla je 10 300 korun.

V souvislosti s inflací se dále můžete setkat s pojmy jako dezinflace, či deflace. Jaký je mezi nimi rozdíl?

• Dezinflace je jevem, kdy dochází ke zpomalování tempa růstu inflace. Všeobecná cenová hladina stále roste, nicméně roste pomaleji než v předchozím období.
• Deflace je opakem inflace. Pokud v ekonomice dochází ke snižování cen, pak hovoříme právě o deflaci. Tento jev však není příliš častý. Obvykle je spojován s hlubokými depresemi.

Jak se měří inflace?

Inflace je měřena pomocí cenových indexů. Nejpoužívanějšími jsou deflátor HDP, index spotřebitelských cen (CPI) a index cen výrobců (PPI).

Deflátor HDP je nejkomplexnějším ukazatelem inflace, protože v sobě zahrnuje ceny všech statků, z nichž se HDP skládá. Porovnává hrubý domácí produkt běžného roku vyjádřený v cenách běžného roku s hrubým domácím produktem běžného roku vyjádřeným v cenách minulého roku. Výsledná hodnota vypovídá o tom, jak se zvýšila cenová hladina ve srovnání s rokem minulým.

Pro běžné použití je vhodnější index spotřebitelských cen (CPI), který vyjadřuje vliv inflace na spotřebitele. V souvislosti s tím je konstruován tzv. spotřební koš, který zobrazuje strukturu spotřeby průměrné domácnosti.

Zmínili jsme, že pro měření inflace je možné využít také index cen výrobců (PPI). Tento index podává informaci o působení inflace na konkurenceschopnost domácích výrobců ve srovnání se zahraničními. Pro účely výpočtu indexu cen výrobců je sestavován koš, který se od spotřebitelského koše samozřejmě liší vyloučením některých položek jako např. nájemné v bytech, ceny v maloobchodu aj.

Pro správnou interpretaci výsledných hodnot je důležité vymezit časové období, za které je míra inflace vyjadřována, a potom také co tvoří základnu, ke které je vymezené období porovnáváno.